O nás
Tak tohle jsme my, Helena a Lenka, je nám 30 a každá jsme úplně jiná, ale přitom jsme totálně stejné. Spousta lidí si dokonce myslí, že jsme sestry. Nejsme, ale vyrostly jsme spolu.
Už jako děti jsme bydlely vedle sebe a hulákaly po sobě přes plot. Trávily jsme spolu každou volnou chvíli, vymýšlely nejrůznější bláznoviny, běhaly po potoce a chodily spolu do školy. Obě jsme vyrostly na vesnici, ale kvůli studiu nás život zavál do města. Velkou část našeho pubertálního života jsme o sebe nezavadily. Jedna se vydala studovat ekonomii a druhá si vybrala obor zubního laboranta.
Ani jedna z nás není vyučená švadlena a ani neoplýváme šicím kurzem, ale k šicímu stroji, jsme čichly už jako děti. Helča koukala pod ruce babičce a Leňu naučila šít maminka. Od dětství jsme byly dost kreativní a jehla v ruce nám nikdy nebyla cizí.
Čas běžel, my dostudovaly, dospěly, našly si partnery a zabydlely se v našich krásných Beskydech. Legrace skončila ve chvíli, kdy jsme na sebe, po deseti letech narazily ve Frenštátě a zjistily, že jsme zase sousedky. Úplný gól přišel ve chvíli zjištění, že jsme obě na den stejně, těhotné. Inu, svět je malý a o náhody tady není nouze, v našem případě je to asi spíše osud.
Našly jsme v té druhé parťačku, přítele, spřízněnou duši. A když se kluci narodili, tak to celé začalo, kupované čepice neseděly, tepláky krátké, ale široké, sortiment softshellového oblečení pro prťata - tak to byla fata morgána. Takže jsme sedly ke stroji a ušily klukům první čepici, tepláky a softshellový komplet. Pak jsme tomu ještě dodaly šmrnc a super formu. Byly jsme nadšené a žasly nad tím, co jsme dokázaly.
Když měli kluci asi rok, trošku se nám to šití zvrhlo a šily jsme víc a víc. Začaly jsme sdílet naše "vyrobeniny" i s dalšími maminkami, především kamarádkami a najednou to šlo samo. Večerní zevling u telky jsme vyměnily za sezení u stroje a stříhání látek. Koupily jsme si lepší stroj a se strachem spustili Instáč a Facebook.
Nemáme za sebou žádný tým ani obrovské skladové prostory, jsme to jen my dvě a děláme vše, co je třeba. Naše záda nám jistí dva úžasní chlapi, naši manželé, patří jim naše velké DĚKUJI, a to především za neskutečnou podporu. Bez nich bychom se sem nedostaly, protože cesta byla, a stále je místy trnitá. Naštěstí jsme TADY, jsme bojovnice a jsme jedna druhé oporou.
Těmito stránkami začíná naše další etapa této bláznivé cesty. A uvidíme kam až dojdeme...
VÍTEJTE NA NAŠEM E-SHOPU He-Lenka.cz :D
